Spokojené prožití Svátků Velikonočních, Vám přeji uklidňující zprávou.

Vánoce jak z Blesku si prožil Petr Novotný. V bytě o patro níž bydlí také pingpongář a člen našeho oddílu Honza Šaffek. Tomu chytil stromeček a od toho celý byt. V tom okamžiku na tom byli blbě ti nad ním, neb se začali dusit kouřem. Přijeli hasiči a vlnou tsunami zavodnili Šaffkův byt. V tom okamžiku na tom byli blbě všichni. Nahoře se dusili a dole plavali. Zaplať pámbu se nikomu nic nestalo.
Veselé vánoce!

Tags: Novotný

Na to, jak se státi ředitelem, je jednoduchá odpověď. Přestat hrát pingpong. A ze své osobní zkušenosti dodávám, že to funguje i obráceně.

Tags: Adamčík

Jak to napsat? Není mi jasné, kde se rodí (?), či hledají vrcholoví funkcionáři. ČAST je známa tím, že komunikuje ještě méně než Inspekce PČR a tak se není kde zeptat. ČAST zajímá stolnětenisová základna pouze v období výběru zvýšených příspěvků a to ještě pouze prostřednictvím svých krajských zmocněnců.
Z MEJ v Istanbulu psal denně příspěvky na server ČAST o průběhu soutěže pan Michal Lebeda. Měl jsem původně za to, že je to nějaký junior, který je tam do počtu, tak dostal úkol informovat. Příspěvky nasvědčovaly tomu, že ve škole hanebně neprospíval. Pak jsem si všiml, že je nad tím napsáno, že autor je "manažer KVS pro mládež"! KVS jak jsem se dozvěděl je Komise Vrcholového Sportu.
Jsem rád, že už nemám děti mládežnického věku, které by tíhly k vrcholovému sportu pod vedením pana Lebedy. Musel bych jim přerazit ruce.
Obecně se na internetu zejména mezi mladými češtinou opovrhuje. Mně nevadí různá kreativita a experimenty s češtinou. Jenže základní atributy přetrvávat musí. Kde se píše měkké či tvrdé i/y jsou elementární znalosti žáka prvního stupně základní školy a v dospělosti se taková neznalost okecat prostě nedá.

Pan Lebeda vyprodukoval celkem devět článků. V desátém, rozlučkovém, píše:
"Pokusili jsme se aktuálně popisovat dění v dějišti MEJ s důrazem na obsahovou stránku informace. Články byly často tvořeny po půlnoci místního času a po celodenní únavě, proto oceníme Vaši toleranci k "nenovinářskému" pojetí a občasným překlepům."

Jak píši výše. Jsou věci které se okecat nedají.
Pan Lebeda se dopustil 34 pravopisných chyb v devíti příspěvcích. Většinou jsou to chyby, které popírají tvrzení že navštívil pátou třídu základní školy. Na ostatní stačil spell checker.

Pokud nevěříte, kompletní sérii článků i s červeně opravenými chybami ve formátu PDF, najdete ZDE!
Předseda ČAST Doc. dr. Zdeněk Botek, CSc., je ředitelem gymnázia v Uherském Hradišti, které léta sbírá vavříny jako jedno z nejlepších. Dotyčný pisatel tam patrně neabsolvoval. Je s podivem jaké si pan předseda spolupracovníky vybírá. Ale když už tak činí, tak by možná po večerech... No, oni si to kluci určitě vysvětlí.
Na závěr bych chtěl říci, že příspěvky pana Lebedy informační hodnotu bezpochyby měly a začala se tím (snad) nová informační éra a bylo by dobré, aby se v ní pokračovalo, je to důležité. Zejména oceňuji pravidelnost příspěvků.

Tags: ČAST

Nejedná se samozřejmě o nějaká vyznamenání. Jedná se o tři dokumenty, schválené na poslední konferenci ČAST, které jsem dostal poštou od Mivoje. Jistě by se našly i někde na stránkách ČAST, ale museli byste se prokousat nejprve dokumenty z r. 1985 a mladších. Na konkrétní otázku byste nikdy nedostali odpověď. Taková je ČAST. Až budete platit ty dvě kila, věnujte jí tichou vzpomínku.
Všechny tři dokumenty naleznete na obvyklém místě v sekci STÁHNĚTE SI!

Dokument 1.
REGISTRAČNÍ ŘÁD
Je to ten dokument, o kterém jsem psal v příspěvku z konference PSST. Jedná se o změnu v registraci účastníků soutěží a to elektronickou formou. Je to vlastně takový velmi obecný popis služby. Patrně s otevřením registru, které se plánuje na konec měsíce, se k nám dostane popis podrobnější.
Dokument vstupuje v platnost 1.7.2010

Dokument 2.
PŘESTUPNÍ ŘÁD.
Vstupuje v platnost až v květnu 2011. To proto, aby celý následující ročník proběhl ještě dle stávajících pravidel přestupů. Sám jsem to ještě nepřelouskal, ale včera upozorňoval p. Špaček, že je to celé jinak, a abychom si to pozorně přečetli, neb bychom se pak mohli divit.

Dokument 3.
Dodatek č. 3 Soutěžního řádu stolního tenisu
Nečetl jsem celé, ale dle mne to reflektuje zejména nový způsob registrace.
Dokument vstupuje v platnost 1.7.2010

Budu se snažit všechny dokumenty přečíst a pochopit. Když najdu něco senzačního, co byste měli vědět, pochopitelně to dám na vědomí. Pokud by do toho měl chuť ještě někdo, rád uveřejním vše, co k tomu máte.

Dovoluji si upozornit, že značná část členů oddílu nezaplatila ještě členské příspěvky na rok 2010.
V podstatě by měly být vždy vyrovnány do 10. ledna každého roku.
Pokud nebudou všechny závazky vyrovnány k 20.3.2010, lze očekávat odvetná opatření ve formě omezení tepla a světla.
Čímž budou pochopitelně dotčeni všichni, i platící. Proto Vás zdvořile žádáme o zaplacení v nejbližší možné době, nejpozději však do 20.3.
P.S. A co činži doma, platili jste?
Haralík & Stejskal

Moje vyjádření ke Comments, které jsou u příspěvku z 12.1.10 - Plichta Dvojky
Ono nejde ani o sáhodlouhé psaní reportů. Všem, kteří něco píší jsem napsal dopis, kde stálo co bych si přál, aby zpráva obsahovala. V podstatě jde o to, aby byly kolonky vyplněny. Nedělá to tak nikdo.
Všichni mají mobil s foťákem. Úplně by stačilo zápis vyfotit a poslat. Spočítat si to dovedu sám.
Ale čekat večer na to, až někdo napíše Já 2, On 3, Ten 1. Prohráli jsme 4:10 a proti nám hráli ti co vždycky - no to je informace, bez které se jistě všichni obejdou a mne to otráví. Samozřejmě že nemohu nikoho nutit aby psal cokoliv, ale opačně to nejde taky.
Takže buď se dohodneme na spolupráci, která bude mít nějaký smysl, nebo to klidně může zkusit někdo, komu taková forma vadit nebude.

Počet jedinečných přístupů, (tedy co IP, tak 1 přístup - takže i když tam půjdete jeden den 4x, bude to počítáno jako 1 přístup), je pro mne tak neuvěřitelný, že ho nikdy neuvádím, aby si někdo nemyslel že kecám. A pořád stoupá. Nechápu, co tu ti cizí lidé hledají, (web je v podstatě jen o Michli), ale těší mě to. Ale zřejmě sem chodí proto, že to doma nemají. Týdně doplňuji do databáze abonentů, (tedy těch, co dostávají maily o změnách na stránkách), maily lidí o kterých jsem nikdy neslyšel.

Servis tohoto webu je prošlý pětiletým (ano, funguje už pět let!) vývojem a každý den jsou jakékoliv nové skutečnosti updatovány, Skrz něj se dostanete všude a všechno si v něm dohledáte. Máte klubový servis, který tu nikdo nemá. Zkuste si ho někdy projít od homepage. Je úplně jedno, kolik z něj využíváte, ale máte ho. A možná že jste si všimli, že se vám ze stránek nepokouším prostřednictvím reklamy střelit auto, ni hrob.

Každému nabízím prostor, aby napsal o čemkoliv. (Týká se samozřejmě i "přespolních".) Budu moc rád. A pokud se na základě toho rozvine diskuze, budu ještě radši. Kdyby nebylo těch přístupů, měl bych dojem, že to křičím do světlíku.
Baví mě to a byla by škoda se na to vykašlat. Ale nesmím ztratit gusto. A jakmile se to stane, zruším to ze dne na den. To není výhrůžka, Sokolíci. Míč je jen na Vaší straně.

Jiří Stejskal
P.S. Pokud to někomu připomíná to známé cimrmanovské: "Když se nepochválím sám, nikdo to za mne neudělá!", ano, nemýlí se.

Tags: Stejskal

TOUR 2009

Mám muziku rád a po převratu jsem si dopřával všeho, o čem jsem třicet let snil. Užil jsem si spoustu úžasných koncertů. Viděl jsem Jerry Lee Lewise, který byl, ač třicet let prohlašován za šílence, odvedl virtuózně rokenroly, které jsou pilířem rockové muziky, noblesně v obleku od Armaniho. Svojí největší lásku, bezchybného Erica Claptona. Bill Wyman’s Rhythm Kings, nenápadnou to kapelu, kde hrají nejlepší sólisté posledních třiceti let, jako Albert Lee, Georgie Fame, či Gary Broker, nebo Chris Stantion. Vedena je legendárním bývalým basistou Rolling Stones, který si jen tak pro radost angažuje nejlepší anglické muzikanty a s nimi obráží Evropu. Co nevydělají, on doplatí. Fantazie. Viděl jsem v Arše s Pepou Pištorou bláznivého Al Koopera, který vynalezl Blood Sweat and Tears a uprostřed písně vzal igelitku a klobouk a odešel do hotelu, ZZ Top, kteří neponechali nic náhodě a z Texasu si přivezli sebou vše do posledního kabelu, dvakrát Boba Dylana, Marka Knopflera a především z první řady také dvakrát B. B. Kinga. A mnoho dalších.
Dneska jsem viděl, snad kromě Kinga, to nejameričtější co je. The Eagles. Lidi kteří umí vlastně varietní kousky. Jak říkal Felix Holzmann: Já vám budu hrát a zároveň i zpívat. Nevěřili byste, jak málo lidí to opravdu umí. Je to skutečně výjimečné spojení virtuózních instrumentalistů a stejně virtuózních zpěváků. (Zmíněný B. B. například padesát let tvrdí, že není cvičená opice, že buď hraje, nebo zpívá. A nikdy to neudělá jinak.)
Samozřejmě hráli i Hotel California. Celá hala se na tři hodiny octla v Americe. Nebylo vyprodáno, neb jsou lidé i pořadatelé pitomí. Mohli jste koupit lístky u kasy. Všechno je relativní. V Mnichově, kam jedou zítra, je vyprodáno už tři měsíce a hala je tam větší. Na Gotta pozítří vyprodáno tady je.
Zážitek mi trochu rušilo to, že jsem na pozvání Danyho měl klubové sedadlo s cateringem. Můžete sníst a vypít všechno. Už u vchodu do Vás cpou ústřice a pak se prodíráte krevetami, foie gras, carpacciem, uzenými kachními prsíčkya losůskem až k čokoládové fontáně. Teplá kuchyně reprezentovaná osmi jídly, kde vévodila pravá svíčková na smetaně a pečená kachnička, zústala nepovšimnuta, neb prostě nebylo místo a sebáky nedávali. A pak po malé pauze, pokud Vám ještě není špatně, jdete do to znovu. Sedíte u stolu a k tomu Vám hrají Eagles. Protože jsem člověk za socialismu rostlý, mohu směle říci, že jsem si v touze vidět slavné kapely snil o lecčems. Takhle daleko jsem se ale nedostal ani ve snu. A protože je člověk nenažraný, žere i při kulturním zážitku. Fuj!
Jenže pánům Henleymu, Freyovi, Schmidtovi a Walshovi je to fuk. Hrají v neuvěřitelné formě. Sice s přestávkou, abychom se mohli ještě více nažrat, ale s ohromným drivem. Don Henley dokazuje, že je zpěvákem nejlepším, i když z každého člena by se stal úžasný sólista kdekoliv, tak Joe Walsh který zde dostává větší prostor, ukazuje že je jeden z nejlepších světových kytaristů. Timothy B. Schmidt, mánička jako před třiceti lety, vypadá jako by mu zítra mělo být pětatřicet. Něco jako Petr Mahrik. Glenn Frey to trochu šéfuje, ale je z nich nejvíc country.
Umějí hrát jazz, boogie, rokenrol, soul, ale především mají úžasné countryové kořeny. Když zaberou v pětihlase, který ještě tuplují pomocní muzikanti, nemusí ani hrát. Jsou to varhany. Tři hodiny v jiném světě. Sice vám už po třiceti minutách připadá, že je normální když někdo takhle úžasně zpívá, či hraje. Ale není. A člověk si musí pořád říkat, že to není deska. Ačkoliv hala nebyla plná, přidávali jako kdyby byla. A nakonec se při standing ovation dojatě loučili. Líbilo se jim tady. A bylo vidět, že si turné které je prý jejich poslední, užívají.
Poslechněte si alespoň desku LONG ROAD OUT OF EDEN. Je to první studiová deska po 24 letech. Oni spolu totiž nehráli 18 let! Když se rozešli na dotaz kdy budou zase Eagles hrát, odpovídali: Hell Freezes Over! - Až zamrzne peklo! A pak se tak jmenovala první společná koncertní live deska a DVD. Nové CD je tak úžasné, že první týden bylo první v Británii a druhý v USA. Budete žasnout, jak hudebníci, z nichž nejmladšímu je jako mně, jsou úžasní. Okouzlí i ty, kteří muziku poslouchají jen na půl ucha v autě. Zkuste to.
P.S. A aby moje radost byla dokonalá, Apple annoncoval na 19. června nový iPhone! Račte se podívat ZDE!