Obešlo, Prokopcov, Konečný, Šimončík
Skupiny byly tříčlenné. Eman vyfasoval pana Zbyňka Špačka, (kterého dle slov vítěze značně zlobil) a jakéhosi ligistu. Prohrál a odešel si vylepšovat rozpočet soudcováním na El Niňo na úkor vítězného Špačka. Tomáš měl p. Kroupu a někoho silného. Jednou prohrál, jednou vyhrál a postoupil. Já měl pány Hataše a Kuchaře. S prvním jsem hrál rovnocenný zápas, jen v koncovkách byl jaksi šťastnější. Prohrál jsem 1:3. Pak mi říkal, že málokdy hraje tak špatně. Řekl jsem mu, že se mnou je to běžné. S p. Kuchařem nebylo moc co ke hraní, ale dobře jsem si zahrál.
Tomáš měl v první kole p. Slobodziana. Ten se rozčilováním porazil naprosto hladce sám. V druhém a svém posledním kole vyfasoval p. Konečného. Hodně se snažil, ale soupeř byl vždy o chloupek dřív u míče a hrál trochu rychleji. Prohrál 0:3, ale měl na p. Konečného ve 3. setu setbol!
Mně v útěše vystřihl mladý p. Král ze Slavoje. Než jsem se rozkoukal už jsme prohrával 0:2, pak jsem sice snížil, ale už nebyly síly. Pravda je, že jsme občas oba hledali stůl číslo 3 baterkou. Tam je totiž opravdu hovno vidět! Vůbec, osvětlení bylo patrně nejslabším článkem celého turnaje. Nadával naprosto každý. Růžové světlo připomínalo svatbu v mauzoleu.
S Tomášem jsme hráli rodinného debla. Vyfasovali jsme mladé chlapce ze Slavoje a vyhráli první set. Jenže pak se hoši vzpamatovali a vedli 2:1. Vypadalo to blbě, ale přísným čopem jsme srovnali na 2:2. V pátém jsme vedli 5:2 a chlapci se začali lehounce lámat. Vyhráli jsme 11:4 a bylo. V dalším kole to byla jiná káva. El Niňo, pánové Pinka a Svoboda. Bylo to hezké, ale krátké. Pánové skončili v semifinále s pp. Prokopcovem a Konečným. Ti to s nimi sehráli jako oni s námi.
Přebor Prahy se nám začíná pěkně zabrušovat. Bylo by ale potřeba ještě více účasti dospělých hráčů. Chybí tam ten průměr. Hráči divize a prvních tříd. Tam přijde celé áčko El Niňa, všechny děti a hráči 3. a 4. tříd, kteří se nestydí za to, že prohrají s dorostencem a Aleš Jaroněk. Výjimkou byla Michle. Mimo mne a Emana napochodovali ještě Haralík, Dudek a Gecko. Jako rozhodčí.
Jedno z největších (pro mne) překvapení, byl catering. Zajišťovala ho firma Potraviny U Hanků, Standy Hanka z Vršovic. Skoro celá rodina pod vedením syna vzorně nastoupila a k dispozici byly úžasné klobásy, dvě (!) polévky, guláš, párky v rohlíku, domácí koláčky, točená Kofola, svařák, čaj i kafe a vzorně vychlazené nealkoholické nápoje včetně piva. Skvělé! Principál se zdržel na mateřské základně neb balil droždí, přišel pozdě a prosral tak vystoupení své úžasné, krásné a úspěšné vnučky, na kterou je právem patřičně pyšný. (viz foto) Ačkoliv ji hrát neviděl, všem vykládal jak hrála senzačně a některým i dvakrát.
Turnaj se vcelku vydařil. Účast áčka El Niňa v čele s (už) Čechem Dimo Prokopcovem opravdu zvedla jeho niveau. Je ale dost co zlepšovat. Informace o losování a výsledcích jsou stále nedostatečné. Tam si jako obsloužený zákazník nepřipadám. A pokud to připevňuji do průvanu lepicí páskou, nesmím se divit, že to každou chvíli spadne. Nemůže se stát, aby nesoudcující Standa si stoupl zády metr od finále hrající dámy a vykládal pánům Ezrovi a Špačkovi veselou historku, a ti ji hlasitě komentovali smíchem a plácáním se do kolen. A nikdo jim nic neřekl. Nelze také při finále ani na nátlak rodičů, v rohu sálu začít vyhlašovat vítěze soutěží. Rodiče, místo aby držíc za ruku svou ratolest a s ní zdarma a bez dechu sledovali ten nejlepší pinec jejich vzorů co se v česku hraje, tahají je za ruku aby šli domů, neb jim stydne sekaná. Já sice nevím jak to vyřešit, ale že je to blbé na tom trvám. Není také možné, aby dva osmiletí chlapečci (jediní v hale) hráli o dva stoly dál při finále. Tatínek z balkónu přes hrající finalisty křičel na Karla, aby už šel. Povídám mu, jestli by toho synek už nemohl nechat. Podíval se na mne a povídá: No vždyť mu to říkám! Karle, pojď domů! zařval opět při hře. Jo, a ani v tombole se nevyhlašuje napřed vítěz a pak ti další. Je to k tomu prvnímu neúcta.
Ale přese všechno to bylo pěkné.
Debl žen jsem neviděl, ale v deblu mužů vyhráli Šimončík s Obešlem s Prokopcovem a Konečným.
Ve finále žen vyhrála Bára Schwarzová z Nuslí se slečnou Hudečkovou ze Slavoje.
Obě semifinále mužů - ŠImončík - Obešlo (jak říká Dudek: Šimončič a Olešel), i Prokopcov - Konečný proběhla až v přííííliš přátelském duchu.
Ve finále byly krásné výměny mezi Prokopcovem a Obešlem. Mladšímu však v posledním setu došly síly. Užil jsem si.
Kdo nelyžoval a nešel, zaváhal. Takováhle akce je málokdy.
Tomáš odjíždí na dlouhou dobu do Etiopie, kde prý bude stavět fabriku. Touto akcí se loučil i s funkcí předsedy pražského pingpongu.
Vydařila se mu! Přejeme hodně štěstí v Africe.
J.S.
Pár fotek je ZDE
P.S. Zajímavé bylo, že ani jeden ze všech úžasných prodejců pingpongového náčiní neuznal za vhodné tam vystrčit stánek s tričkama, aby se rodiče úspěšných ratolestí mohli nafouknout a pak se rozepnout a rozfofrovat část rodinných peněz za pitomosti. Mluvil jsem o tom s Mivojem a ten říkal, že to není žádný kšeft.
Dle mého soudu jsou všichni nažraní. Uvidíme napřesrok.